Jodie Sweetin se nestydí přiznat vzdálenost mezi ní a sestrami Mary-Kate a Ashley Olsenovými. Ona opravdu je.
V dubnu se Jodie objevila v podcastu Joshe McBridea The McBride Rewind, kde sdílela pravdu o rodině z populárního sitcomu 90. let. Na obrazovce to byly sestry. V reálném životě, poté, co přestaly fungovat kamery, nebyly k sobě tolik připoutané.
“Miloval jsem je.” Říká, že k nim měla velmi blízko. Ale čas je ošemetná věc. Ničí lidi, zvláště když jedna cesta vede k vysoké módě Manhattanu a druhá vede někam úplně jinam.
“Mají úplně jinou vývojovou trajektorii,” poznamenává Sweetin.
Když skončilo natáčení Full House, dvojčatům Olsenovým bylo pouhých osm let. To je velmi mladý věk. Možná příliš mladý? Zbytek obsazení neudržel stejnou intenzitu komunikace.
Nebylo tam žádné nepřátelství. Prostě se odstěhovali.
Olsen se přestěhoval do New Yorku. Oženit se. Vybudujte impérium. Jejich módní značka není vedlejší příjem, je to jejich život. Mezitím obsazení Full House pokračovalo v natáčení show. Nebo se o to pokusil. Dvojčata zcela ignorovala restart série – Fuller House.
Proč šlápli vedle?
Sweetin věří, že pochopili, co se děje. Většina dětských herců má opatrovníky, kteří se starají o jejich zájmy a mají přestávky v práci. Existují obránci, kteří zajišťují „normální“ život. Olsenovi?
Vlastně ne.
Dívky pracovaly celé dětství. Filmy. Detektivní seriál. Dobrodružství Mary-Kate a…. Uvedení nového produktu na trh. Nekonečné starty. Žádné přestávky. Jen práce.
Zatímco my ostatní jsme měsíce odpočívali, oni pokračovali v práci.
Něco je rozbité. Nebo se to možná vyvinulo v pevné rozhodnutí. Podívali se na stroj, jehož se stali součástí, a řekli už ne. Chtěli se dostat z reflektorů, do kterých byli nuceni, než jim bylo dovoleno řídit.
Tak se stali soukromými. Vytrvat. Nejsou vidět. To je cíl.
Bylo to spravedlivé? Těžko říct. Své soukromí si ale chránili. Vznikla značka Row. Zůstal ve stínu.
Chtěli od toho všeho pryč.
V této zdi byla jedna trhlina. Pohřeb Boba Sageta v roce 2022.
Herecké obsazení se sešlo čtyři dny. Sweetin říká, že to bylo stejné. Jako by se nic nezměnilo. Jen na chvíli.
Strávili jsme spolu čtyři dny.
Pak zase odešli. Vrátilo se vše do normálu?
Možná ne. „Normální“ vypadá jinak, když provozujete luxusní značku ze stínu oproti hraní fotbalu na předměstském trávníku.
Mezera je jen prostor. Prázdné, ale skutečné.
Kdo ví, jak se v tom cítí. Asi bude nejlepší je nechat na pokoji.
